Přednáška: Milan Suchomel

Přednáška: Jaromír Blažejovský

Přednáška: Zuzana Fonioková

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Mgr. Zuzany Foniokové, Ph.D.

(Masarykova univerzita)

„Příběhy identity v životě, v literatuře a v autobiografii aneb Jsme všichni nespolehliví vypravěči?“

konanou ve čtvrtek 24. října 2013 od 16.40

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

v učebně C 21

(Arna Nováka 1, Brno)

ANOTACE:

Kognitivní teorie identity považují lidskou identitu za konstrukt vznikající narativně – něco, co je nikoli referentem, ale produktem příběhu, který o sobě samých vyprávíme a který se neustále vyvíjí. Přednáška se bude zabývat následujícími otázkami: Jak je narativní konstrukce identity reflektována a zobrazována ve fikčních a jak v autobiografických textech? Jakou roli při jejím zobrazování hraje koncept nespolehlivého vypravěče? Vyskytují se nespolehliví vypravěči pouze ve fikčních textech, nebo je můžeme nalézt i v autobiografii? Nebo jsme snad dokonce všichni nespolehliví vypravěči svých životních příběhů?

Přednáška: Petr Steiner

ÚSTAV PRO ČESKOU LITERATURU AV ČR, v. v. i.

a

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovolují pozvat na přednášku

Prof. Petra Steinera

(University of Pennsylvania)

„Ozvláštněný zákon: Jack London v adaptaci Šklovského/Kulešova“

konanou ve středu 5. června 2013 od 17.00

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

v učebně C 34

(Arna Nováka 1, Brno)

Anotace: Přednáška se bude zabývat adaptací Londonovy povídky Neočekávané (1907), kterou do filmového média převedli režisér Lev Kulešov a scenárista Viktor Šklovskij ve snímku Podle zákona (1926). Pertinentní též bude Šklovského pojem ozvláštnění a právní teorie Carla Schmitta.

Přednáška: Lubomír Doležel

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku svého čestného předsedy

Prof. Lubomíra Doležela, Dr. h. c. (Masarykova univerzita)

„Fikce a historie v českém kontextu“

ve čtvrtek  23. května  2013 od 16.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

v učebně D 21

(Arne Nováka 1, Brno)

Předmětem přednášky je problém vztahu mezi fikcí a historií, kterým jsem se zabýval již ve své knize z roku 2008 Fikce a historie v období postmoderny. Co nabízím nového, je prozkoumání tohoto problému v českém kulturním prostředí. V teoretické úvaze představím protikladné názory dvou významných českých historiků, Dušana Třeštíka a Petra Čorneje. Dodám k nim návrh, že protiklad se dá překlenout s pomocí sémantiky možných světu. Pojem možného světa je totiž společným jmenovatelem světů fikčních i historických, takže poskytuje dobrou základnu pro jejich srovnávání. Různé možné světy zkonstruované pro popis a výklad minulosti vstupují do polyfonního společenského diskursu o minulosti. Fungování této společenské rekonstrukce dějin doložím srovnáním tří různých verzí zobrazení téhož dění minulosti, tří možných světů života, smrti a kultu Jana Nepomuckého.   

Od noční můry ke spojitým nádobám

Kdo jste včera nebyli na výborné přednášce "Divadlo jako naratologova noční můra", kterou si připravil novopečený člen Brněnského naratologického kroužku Jan Šotkovský, o hodně jste přišli a vaši mysl budou holt až do konce života sužovat výčitky (což vám samozřejmě nepřeji, ale patří vám to). Jan Šotkovský dostál své pověsti nadšeného mladého vědce, a zároveň zkušeného umělce (mj. dramaturga Buranteatru a Městského divadla Brno). Svůj příspěvek rámcově pojal jako mapování proměn výzkumných východisek, nástrojů a tezí během psaní jeho (na podzim 2012 obhájené) disertační práce. Soustřeďoval se přitom (a) na otázky spojené s problémy využití teorie vyprávění na divadelní inscenace, (b) na svou tezi o třech typech napětí (dějového, stylistického, významového) a (c) na výtky vznesené po odevzdání práce, k nímž se v závěru své přednášky (sebe)kriticky vyjádřil. Největším úskalím, a zároveň nejsilnější devízou Janova přístupu je úzké provázání pečlivého teoretického výzkumu s mnohaletou divadelní praxí, což na jedné straně sice vede k určitým normativním tendencím (jak by to mělo správně vypadat), ale na druhé straně často abstraktní teoretický aparát zakotvuje v sérii výmluvných příkladů, přičemž neustále testuje jeho užitečnost a aplikovatelnost.

PŘEDNÁŠKU SI MŮŽETE POSLECHNOUT ZDE

Za mimořádně inspirativní příspěvek děkuji za sebe, za Brněnský naratologický kroužek (jehož členy zastupovali v publiku kromě mé maličkosti ještě Tomáš Kačer, Aleš Merenus a Ondřej Sládek) a velmi pravděpodobně i za všechny ostatní vážené hosty v sále.

Hned za týden však máte 25. dubna možnost uniknout jhu dalšího nákladu výčitek, když přijdete na přednášku "Jan Mukařovský a Roman Jakobson - spojité nádoby?" literárního teoretika Ondřeje Sládka, souputníka v našem brnkařském snažení (když se se mnou, Alešem Merenusem, Bohumilem Fořtem a Františkem Podhajským do toho šíleného projektu hned na začátku pustil) a vedoucího oddělení teorie literatury na Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Ondřej Sládek patří mezi nejschopnější, nejprogresivnější a nejvýkonnější literární vědce své generace, je předním českým odborníkem na práci vlivného českého literárněvědného myslitele Jana Mukařovského a jedním z největších odborníků na dějiny českého strukturalismu, a to včetně jeho exilového působení. Jakožto hlavní editor či redaktor se Ondřej podílel na řadě sborníků a kolektivních monografií, mimo jiné Český strukturalismus po poststrukturalismu (2006), O psaní dějin (2007), Vyprávění v kontextu (2008) či Performance / performativita (2010). Jednou z posledních vydaných prací je pak kolektivní monografie Heterologika (2012), napsaná k příležitosti devadesátých narozenin Lubomíra Doležela.

Ondřejova přednáška v Brněnském naratologickém kroužku se bude soustřeďovat na vztah mezi dvěma význačnými představiteli Pražské školy - Janem Mukařovským a Romanem Jakobsonem, přičemž on sám ji představuje následovně:

"Jan Mukařovský (1891–1975) a Roman Jakobson (1896–1982) patří k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku a k nejvýznamnějším propagátorům jeho strukturální teorie a metodologie. I když pocházeli z různého prostředí a ve svých dílech využívali odlišné kontexty a zdroje, jejich myšlení a řešení otázek strukturální lingvistiky a poetiky bylo v určitém období obdivuhodně blízké a vzájemně se doplňující. Jejich společný přítel, Vítězslav Nezval, je právě proto charakterizoval jako 'spojité nádoby'. Skutečností však je, že po roce 1945 jejich životní osudy i vědecké směřování doznalo značných změn. Nástin a vysvětlení důvodů této proměny, ale také detailní rozbor toho, co mají společné a v čem se naopak liší, je hlavním tématem této přednášky. Nejširší rámec mého příspěvku vymezují následující otázky: Jak Mukařovský a Jakobson přistupovali k některým vybraným teoretickým problémům z oblasti poetiky a estetiky, jaká byla jejich řešení? Jaký byl jejich vzájemný vztah? Opravdu jej můžeme popsat jako 'spojité nádoby'? Co nám o tom říkají archivy a jejich vlastní práce?"

Takže nezapomeňte přijít, ať se vyhnete výčitkám, o co jste přišli - příští čtvrtek 25. dubna od 17:30 v budově Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na Veveří 28 v Brně, učebna K33 (zeptejte se třeba na vrátnici, vrátné vás budou milovat - a když ne, aspoň si budou připadat užitečné).

RDK

Přednáška: Ondřej Sládek

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

PhDr. Ondřeje Sládka, Ph.D.

(Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)

„JAN MUKAŘOVSKÝ A ROMAN JAKOBSON 
-
SPOJITÉ NÁDOBY?“

konané při příležitosti veřejné schůze BRNKu

ve čtvrtek 25. dubna 2013 od 17.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

v učebně K 33

(Veveří 28, Brno)

Anotace: Jan Mukařovský (1891–1975) a Roman Jakobson (1896–1982) patří k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku a k nejvýznamnějším propagátorům jeho strukturální teorie a metodologie. I když pocházeli z různého prostředí a ve svých dílech využívali odlišné kontexty a zdroje, jejich myšlení a řešení otázek strukturální lingvistiky a poetiky bylo v určitém období obdivuhodně blízké a vzájemně se doplňující. Jejich společný přítel, Vítězslav Nezval, je právě proto charakterizoval jako „spojité nádoby“. Skutečností však je, že po roce 1945 jejich životní osudy i vědecké směřování doznalo značných změn. Nástin a vysvětlení důvodů této proměny, ale také detailní rozbor toho, co mají společné a v čem se naopak liší, je hlavním tématem této přednášky. Nejširší rámec mého příspěvku vymezují následující otázky: Jak Mukařovský a Jakobson přistupovali k některým vybraným teoretickým problémům z oblasti poetiky a estetiky, jaká byla jejich řešení? Jaký byl jejich vzájemný vztah? Opravdu jej můžeme popsat jako „spojité nádoby“? Co nám o tom říkají archivy a jejich vlastní práce?

Přednáška: Jan Šotkovský

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

MgA. Jana Šotkovského, Ph.D.

(Janáčkova akademie múzických umění)

„Divadlo jako naratologova noční můra

aneb Popis jednoho (výzkumného) zápasu“

konané při příležitosti veřejné schůze BRNKu

¨ve čtvrtek 18. dubna 2013 od 17.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

v učebně K 33

(Veveří 28, Brno)

Anotace: Přednášející se pokusí pojmenovat praktické impulsy, které jej vedly ke snaze uchopit svou divadelní zkušenost aparátem naratologie, shrnout výsledky svého výzkumu a nakonec upozornit na průběžně i zpětně si uvědomované ošidnosti aplikace naratologických pojmů na materiál divadelní inscenace. K překvapení posluchačů se však nakonec pokusí svůj přístup obhájit!

Přednáška: Tomáš Kačer

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Mgr. Tomáše Kačera, Ph.D.

(Katedra divadelních studií FF MU Brno)

„Posli pošli“

konané při příležitosti veřejné schůze BRNKu

ve čtvrtek 14. března 2013 od 17.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

MASARYKOVY UNIVERZITY

v učebně K 33

(Veveří 28, Brno)

Vyprávění, tedy diegetická (narativní) forma promluvy, je již od samých počátků součástí jazyka dramatu. Během vývoje se ustálilo několik konvencí spjatých s vyprávěním v rámci dramatických textů, ať už v podobě chórické expozice či promluv typu postavy, který je nejčastěji označovaný jako "posel" (či také vypravěč, případně opovědník). Právě proměna posla v dramatu ve 20. století i funkcí, jež zastává, je spolu se specifickými rysy mikro-narativních struktur dramatického textu předmětem přednášky. Ukazuje se, že použitím různých technik začlenění vyprávění do dramatického textu se nejen naplňuje tradiční konvenční úloha posla, ale také se otevírá cesta k vykročení z rámce děje na jevišti směrem k divákovi a k zprostředkování komunikace mezi (fikčním) světem hry a (aktuálním) světem diváka.

brnenskykrouzek.blogspot.cz

Přednáška: Lucie Česálková

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Mgr. Lucie Česálkové, Ph.D.

(Ústav filmu a audiovizuální kultury, FF MU)

„Jednej správně socialisticky:

k vyprávěcím postupům českých krátkých satiricky-výchovných filmů 50. let“

konanou ve čtvrtek 15. listopadu 2012 od 16.30

V KONFERENČNÍM SÁLE

UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUZEA

MORAVSKÉ GALERIE

 (Husova 14, Brno)

Přednáška: Radomír D. Kokeš

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Mgr. Radomíra D. Kokeše

(Ústav filmu a audiovizuální kultury FF MU Brno)

„Historická poetika českého filmu:

styl a vyprávění v letech 1911 -1915“

konanou ve čtvrtek 1. listopadu 2012 od 16.30

V KONFERENČNÍM SÁLE

UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUZEA

MORAVSKÉ GALERIE

(Husova 14, Brno)

Pozvánka: Alice Jedličková v BRNKu

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

PhDr. Alice Jedličkové, CSc.

(Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)

„Narativita vs. deskriptivita
aneb
Proč se vyplatí rozlišovat mezi vyprávěním a popisem“

konanou při příležitosti veřejné schůze BRNKu

ve čtvrtek 4. října 2012 od 16.30

v
 
PRAŽÁKOVĚ PALÁCI

MORAVSKÉ GALERIE

v prvním patře

(Husova 18, Brno)

ANOTACE PŘEDNÁŠKY:

Proč by měl popis zajímat naratology, proč má i stylistika sklon podceňovat ho jako textový typ a proč by ho neměli přeskakovat čtenáři. Na tyto a další otázky se na pomezí literárněteoretických poznatků a čtenářské zkušenosti pokusí odpovědět Alice Jedličková z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Setkání s Lubomírem Doleželem (ÚČL AV ČR, v. v. i.)

Dovolujeme si Vás pozvat na

Setkání

s prof. PhDr. Lubomírem Doleželem, CSc.

u příležitosti oslavy jeho 90. narozenin

Setkání se koná

v pondělí 1. října 2012

v 15:00 h v zasedací místnosti

Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

Hlavním cílem Setkání je poskytnout prostor k neformálním diskuzím o vědeckém díle Lubomíra Doležela, k osobním rozhovorům, vzpomínkám atd.

Kontakt:
doc. PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D.; email: fort@ucl.cas.cz
PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D.; e-mail: sladek@ucl.cas.cz

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

Prof. PhDr. Petra Koťátka, CSc.

(Filosofický ústav AV ČR)

„Fikce, realita a radikální vyprávění“

konanou při příležitosti veřejné schůze BRNKu

v pondělí 28. května 2012 od 15.00

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

MASARYKOVY UNIVERZITY

v učebně C 34

(Arna Nováka 1, Brno)

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

doc. PhDr. BcA. Jiřího Raclavského, Ph.D.

(Katedra filozofie, FF MU)

„Sémantika vlastních jmen ve fikci“

konané při příležitosti veřejné schůze BRNKu

v pondělí 2. dubna 2012 od 17.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

MASARYKOVY UNIVERZITY

v učebně J 21

(Jaselská 18, Brno)

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na přednášku

doc. PhDr. Pavla Janouška, CSc.

(Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.)

„Kánon jako součást literární komunikace“

konané při příležitosti veřejné schůze BRNKu

ve čtvrtek 15. března 2012 od 17.30

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

MASARYKOVY UNIVERZITY

v učebně C 14

(Arna Nováka 1, Brno)

BRNĚNSKÝ NARATOLOGICKÝ KROUŽEK

si vás dovoluje pozvat na zahajovací přednášku

Prof. Lubomíra Doležela, Dr. h. c. (Masarykova univerzita)

„JAK DOSPĚT K FIKČNÍM SVĚTŮM“

konané při příležitosti první veřejné schůze BRNKu

v pátek 7. října 2011 od 16.00

na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ

MASARYKOVY UNIVERZITY

v učebně C 14

(Arna Nováka 1, Brno)