Výroční zpráva BRNKu za akademický rok 2011/2012

Výroční zpráva BRNKu za akademický rok 2011/2012 je tu předkládána ve zkrácené podobě, z níž byly vypuštěny (a) medailony přednášejících, (b) zpráva o hospodaření, (c) informace o konaných schůzích. V úplné podobě je výroční zpráva k dispozici zde.

1.      Povaha a poslání sdružení

Brněnský naratologický kroužek (dále BRNK) je nezávislé občanské sdružení odborníků z různých vědních disciplín, jehož cílem je podpora, rozvoj i popularizace bádání na poli fikce a narativu.

2.      Oficiální cíle BRNKu

a.     Podpora, rozvoj a kultivace vědeckého bádání na poli naratologie a teorie fikce v České republice a v zahraničí.

b.    Propagace výsledků činnosti členů BRNKu na tuzemské a mezinárodní úrovni.

c.     Podpora mezioborového dialogu v oblasti naratologie a teorie fikce.

d.    Podpora a rozvoj vědecké, přednáškové a publikační činnosti členů BRNKu.

e.     Další doplňkové aktivity nesoustavného charakteru na poli naratologie a teorie fikce ve spolupráci s dalšími subjekty, přičemž účelem těchto aktivit není dosažení zisku, ale rozvoj odborných znalostí a zkušeností členů sdružení a doplňkově také dalších příznivců sdružení.

3.      Historie BRNKu a přehled činnosti za akademický rok 2011/2012

3.1.            Historie

BRNK ve stávající podobě vzešel z iniciativy doktorských studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Radomíra D. Kokeše a Aleše Merenuse. Tito se rozhodli navázat na tradici tzv. kroužkařských hnutí v první polovině minulého století, sezvat do nezávislého vědeckého sdružení odborníky z různých vědních disciplín, pořádat veřejné odborné přednášky a v kolektivní badatelské práci začít řešit problémy z oblasti teorie fikce a teorie vyprávění, které by mohly být nahlíženy z různých perspektiv.

Tento plán by pravděpodobně nikdy nebyl realizován, nebýt intenzivní podpory Ondřeje Sládka (vedoucího literárně teoretického oddělení Ústavu české literatury AV ČR, v.v.i.) a Bohumila Fořta (působícího na ÚČL AV ČR, v.v.i., a na Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU). Tito čtyři plus doktorský student František A. Podhajský (FF MU) se během jarního semestru 2011 sešli a probrali některé konkrétní návrhy činnosti kroužku, sestavili plán veřejných přednášek na akademický rok 2011/2012 a stanovy sdružení, což nakonec vedlo k úspěšnému oficiálnímu vzniku BRNKu.

BRNK byl na Ministerstvu vnitra zaregistrován 7. září 2012, přičemž ustavující schůze proběhla 7. října téhož roku (přítomni byli všichni kromě F. A. Podhajského). Tentýž den se za slušné posluchačské účasti konala i první veřejná přednáška, již se symbolicky uvolil pronést profesor Lubomír Doležel, jedna z nejdůležitějších osobností světové naratologie v druhé polovině minulého století, který činnost BRNKu podpořil i krátkým proslovem na úvod své přednášky (viz další bod).

Z plánů na konkrétní podobu činnosti Kroužku se jeho členové rozhodli v průběhu prvního akademického roku soustředit na veřejnou přednáškovou činnost zvaných odborníků. Záměrem bylo vytvořit tým badatelsky různorodě vyprofilovaných osobností z několika vědních disciplín, což se snad povedlo a v BRNKu jsou nyní zástupci literární vědy, filmových studií, estetiky a filosofie: Lubomír Doležel, Bohumil Fořt, Pavel Janoušek, Jakub Klíma, Radomír D. Kokeš, Petr Koťátko, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Jiří Raclavský, Ondřej Sládek.

3.2.            Přehled přednáškové činnosti v akademickém roce 2011/2012

3.2.1        Prof. Lubomír Doležel, dr. h. c. (Masarykova univerzita): Jak dospět k fikčním světům

Přednáška se konala v pátek 7. října 2011 od 16 hodin v učebně C14 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Lubomír Doležel ve své přednášce seznámil posluchače s tím, jak svou teorii fikčních světů rozvinul postupným odvozením pojmu fikčního světa z obecnějšího filozofického rámce, zejména z analytické filosofie jazyka. Doležel vycházel z dichotomicky spárovaných návrhů (pragmatika/sémantika, konstruktivismus/realismus, jeden svět/možné světy, posibilismus/aktualismus, totální možné světy/malé možné světy), z nichž buď jeden vyloučil a od něj vykročil k další dichotomii, anebo je integroval. Výsledná řada pak měla podobu: sémantika – realismus – možné světy – posibilismus – aktualismus, přičemž následně na základě přijetí totálních i malých možných světů vzniklo pole pro teorii literárních fikcí na základě možných světů. Tato je pak podle Doležela z druhé strany ovlivňována teoriemi textu (performativy, konstativy).

Doležel svým příspěvkem zahájil cyklus veřejných přednášek BRNKu, na jehož čestného předsedu byl po vyslovení svého příspěvku navržen a tuto funkci přijal.

3.2.2        Prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.: Kánon jako součást literární komunikace

Přednáška se konala ve čtvrtek 15. března 2012 od 17.30 v učebně C14 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Přednáška Pavla Janouška v Brněnském naratologickém kroužku se zabývala problematikou kánonu ve zkoumání literatury, přičemž zpochybnil existenci jediného literárního kánonu, přičemž nabídl pojetí kánonu na více úrovních. Každý z těchto kánonů pak podle Janouška plní různé funkce v různých rámcích.

3.2.3        Doc. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D.: Sémantika vlastních jmen ve fikci

Přednáška se konala v pondělí 2. dubna 2012 od 17.30 v učebně J21 na

Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

      Příspěvek Jiřího Raclavského se zabýval problematikou vlastních jmen ve fikci, přičemž nejdříve samotnou problematiku zkoumání uměleckého díla rozdělil na tři oblasti – ontologická identita, pravdivost vět ve fikci, sémantika singulárních termínů ve fikci. Toto pole posléze testoval prostřednictvím klíčové otázky: Jaký druh entit vlastní jména ve fikci označují? Po předložení několika existujících návrhů pak hledal řešení problému zejména v transparentní intenzionální logice Pavla Tichého.  

3.2.4        Prof. PhDr. Petr Koťátko, CSc.: Fikce, skutečnost a radikální vyprávění

Přednáška se konala v pondělí 28. května 2012 od 15:00 v učebně C34 na

Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Ve svém příspěvku Petr Koťátko obhajoval tezi, že „funkce narativního fikčního textu od čtenáře vyžaduje, aby v modu „jako by“ přistupoval k jeho větám jako k záznamu promluv reálné osoby-vypravěče, který líčí běh událostí v reálném světě. K roli čtenáře podle Koťátka zároveň patří, že tento promluvám vypravěče uděluje v modu „jako by“ apriorní důvěru (dokud se v některých ohledech neprojeví jako nespolehlivý). V závěrečné části se Koťátko přesunul k teorii radikálního vyprávění, kdy se chaotičnost (radikálnost) vyprávěného promítá nejen do reprezentovaného stavu věcí (v modu „jako by“), ale i do samotného jazyka či obecněji textového uspořádání díla.

3.3              Přehled další činnosti

Během daného období vznikly i oficiální webové stránky sdružení (brnenskykrouzek.blogspot.com) a jeho představitelé vystoupili, byť ne pod křídly BRNKu, hned na dvou mezinárodních konferencích. Na podzim roku 2011 to byla konference Jan Mukařovský dnes. Tradice a perspektiva českého strukturalismu (vystoupili Fořt, Kokeš, Merenus, Podhajský, Sládek), na jaře roku 2012 pak Neviditelný Nezval (vystoupili Fořt, Janoušek, Kokeš, Merenus, Podhajský, Sládek).

4.      Současná organizační struktura BRNKu

4.1.            Rada BRNKu (volena na tři roky)

Bohumil Fořt, Radomír D. Kokeš, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Ondřej Sládek

4.2.            Orgány BRNKu

Předseda: Radomír D. Kokeš

Místopředseda: Aleš Merenus

Předseda ediční rady: Ondřej Sládek

Pokladník: Bohumil Fořt

Tajemník: Jakub Klíma

Čestný předseda: Lubomír Doležel

4.3.            Členové BRNKu

Lubomír Doležel, Bohumil Fořt, Pavel Janoušek, Jakub Klíma, Radomír D. Kokeš, Petr Koťátko, Aleš Merenus, František A. Podhajský, Jiří Raclavský, Ondřej Sládek

5.      Plán činnosti BRNKu na akademický rok 2012/2013

5.1.            Veřejné přednášky (podzim 2012)

Lucie Česálková, Alice Jedličková, Radomír D. Kokeš, Jiří Trávníček

5.2.            Veřejné přednášky (jaro 2013)

Počítá se opět se čtyřmi až pěti veřejnými přednáškami členů sdružení a přizvaných přispěvatelů, zatím nejsou upřesněna jména.

V Brně 7. září 2012

Radomír D. Kokeš a Aleš Merenus